Ve spoustě informací je lehké se utopit. Zdá se nám, že informací je moc a všechno je hodně složité. Někdy to vede k tomu, že to radši vzdáme než se s tím trápit. Právě u výzkumu se setkáváme se spoustou informací, ve kterých je možné zabloudit. Ptala jsem se: jak nejlépe pomoci klientům se zorientovat v záplavě informací, lépe vnímat souvislosti, neztratit pověstnou nit? Odpověď: tady pomohou myšlenkové mapy. Můžeme si nakreslit to, v čem se nemůžete vyznat.
Co je myšlenková mapa? Myšlenková mapa je zachycení vašich myšlenek na obrázku. Myšlenkové mapy fungují v duchu hesla 1 obrázek=1000 slov. Ve středu obrázku je pole s názvem tématu, které mu se věnujeme a z něho vybíhají paprsky. Paprsky jsou odlišené barvami a popsané jednoduše ve slovech nebo heslech. 
Kdy jsem začala myšlenkové mapy používat?
Myšlenkové mapy jsem začala využívat, když mě opakovaně klienti kontaktovali s tím, že se ztratili v množství informací, které sebou výzkum a odborná práce nese.
Klasicky se to stává u zpracování teoretické části práce, kdy musíte přelouskat hromady odborné literatury, mraky jiných výzkumů pro dobrou formulaci vašeho výzkumného problému. Při tvorbě rešerší, literárních přehledových studií, tvorbě podkladů pro odborné texty. Nebo při pochopení vztahů a vazeb u kvalitativního výzkumu.
Informace totiž nestačí jen posbírat, naházet pod sebe do Wordu až vznikne několikastránkový naprosto nepřehledný elaborát. To čas neušetří a nosné informace zůstanou skryté. Informace potřebujete roztřídit, zpracovat systematicky tak, aby z nich vznikl materiál, ve kterém je snadné se zorientovat, vyznat se, pochopit vztahy. Myšlenkové mapy jsou pro tento účel ideální nástroj!
Myšlenkové mapy a jakou to má souvislost s výzkumem?
Občas se mě někdo ptá, jak myšlenkové mapy souvisí s výzkumem a proč se jimi vlastně zabývám. Je pravda, že s mentálním mapováním, myšlenkovými mapami je spojeno jméno Tonyho Buzana. Jenže myšlenkové mapy jsou jedním z možných způsobů, jak sbírat data v kvalitativním výzkumu.
Podle pana profesora Dismana myšlenkové mapy používají sociální geografové k vyjádření toho, jak lidé vnímají své geografické okolí, např. ve výzkumu o dimenzích etnicity u starých migrantů. Dá se možná říci, že myšlenkové mapy jsou zpracování našich vlastních dat (myšlenek). Pokud si naše myšlenkové pochody nenakreslíme na papír, máme v tom zmatek, obtížně hledáme linii. Grafické znázornění nám pomůže, "najednou to tam vidíme".
Když budete mít spoustu informací, ve kterých bude těžké se vyznat, zkuste si je nakreslit. Myšlenkové mapy pomáhají, když potřebujete zpracovat hodně informací, neztratit se v nich a vytěžit z nich co nejvíce. Napište mi, co by vás k myšlenkovým mapám v kvalitativním výzkumu, zajímalo: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. .
Photo by Joe Shillington on Unsplash