Warning: "continue" targeting switch is equivalent to "break". Did you mean to use "continue 2"? in /data/web/virtuals/169353/virtual/www/plugins/system/t3/includes/menu/megamenu.php on line 142
Buď zkoumající. Buď Ty. - Blog

Máte toho moc, děláte tohoto moc a stejně to moc nefunguje. To, co chcete, mizí v mlze. Nedosahujete cílů, jak byste si představovala. Frustrace. Gretchen Rubin říká, že to může být tím, že jsme vyhovovačky, zpochybňovačky nebo rebelky. Tahle typologie mi funguje, proto ji sdílím. Znalost své tendence, jak fungujeme, totiž s sebou přináší poznání, co na nás samotné nejlépe platí, a co můžete využít jako svůj katalyzátor. Samotná četba článku a využití odkazu na konci na test autorky může fungovat jako test. Můžete zkusit, jestli jsem se trefila. Na frustraci je super zkusit věci jinak a dosáhnout alespoň svého malého cíle. To se vážně lépe udělá, když znáte svou tendenci.

Typologii Gretchen Rubin jsem objevila v knize: Pořádek v pokoji, pokoj v duši* (o frustraci z nepořádku si povíme zase příště :-). Gretchen vymyslela typologii, kterou vysvětlila, jak lidé reagují na očekávání. Zeptejte se sama sebe, jak reaguji na vnější očekávání a jak reaguji na vnitřní očekávání?

Číst dál...

V tomto článku shrnuji to, co mě naučilo 6 let zpracování kvalitativních dat. V našich podmínkách je kódování obestřeno tajemstvím. Požadavek na kódování dost často vyvolává silné pocity paniky a úzkosti. Po čase  jsem ale zjistila, že existují určité principy, které umožňují se v kódování poměrně dobře orientovat a kvalitativní data zpracovat. Poskytování konzultací ke kódování jsem ukončila téměř před rokem. Stále mi ale chodí emaily s pozitivní zpětnou vazbou k blogu. Vděčná, že můžu, shrnuji v tom článku ty nejdůležitější principy, na které jsem přišla. Tento článek je tedy výroční, a zároveň pro mě přechodový i k dalšímu tématu, které mě zajímá a které chci nabídnout. Článek se věnuje kódování metodami tužka - papír, pomocí Wordu a Excelu. 

Co je s těmi daty špatně aneb proč vůbec kódovat?                                                                                                                      

Špatně není s daty nic. V textech (přepsaných rozhovorech od respondentů) se skrývá mnoho informací, rovin, souvislostí. Potřebujeme vybrat ty, které jsou pro nás významné – souvisí s tím, co nás zajímá v kontextu našich výzkumných otázek. Kódování nám nemá zkomplikovat život.

Číst dál...

Co, když potřebujete pomoci s kódováním a zároveň potřebujete práci odevzdat do 3 dnů, jednoho týdne, čtrnácti dnů. Čas nás tlačí všechny, ale u kódování právě není dost dobře možné dostat výsledky do tří dnů nebo čtrnácti dnů. Protože se situace opakuje velmi často a vaše potíže jsou podobné, rozhodla jsem se, že o tom napíšu článek. V tomto článku najdete odpovědi na tyto otázky: Kolik času potřebujete na kódování kvalitativních dat? Co se mi osvědčilo? Co je vlastně cílem zpracování kvalitativních dat? Víte o všech krocích, které musíte udělat než dostanete kapitolu "Výsledky"? A jaký je rozdíl mezi kapitolou "Výsledky" a kapitolou "Diskuze"? 

Číst dál...

Tento článek je pro ty z Vás, které říkají: „Pro samé odborné termíny tomu vůbec nerozumím. Potřebuji, aby mi to řekl někdo normálně tak, abych to pochopila“. Některé potíže s kódováním dat jsou chronické, bolí a táhnou se. V tomto článku popisuji 3 důležité věci, které jsem se naučila o kódování a které byste měli vědět, než se do kódování pustíte.

Mezi ty nejdůležitější principy patří: pořádek v datech (nenechejte vaši kočku si udělat pelíšek v přepsaných rozhovorech :-); zlatá trojice zpracování dat je: kódování - třídění a zpracování & jakože vážně potřebujete čas.

Číst dál...

Říká se, že dobrá otázka je poloviční odpověď. Dobrá a špatná otázka jsou pojmy, které by vydaly na samostatné skripta. Může se nám stát ale ještě i něco jiného. Může se nám stát, kdy leží data, jsou už hodně zzpracovaná a objeví se nápad: změním otázky. V tomto článku vám napíšu, proč je tak důležité, otázky nechat být v okamžiku, kdy začínáte kódovat. Už je nijak neměnit. V článku se dozvíte důležité pravidlo pro úspěšné kódování kvalitativních dat.

Číst dál...

V praxi se někdy setkávám s tím, že výzkum se v podstatě rovná čísla, dotazník a „koláčový graf“. To vede k tomu, že volíme právě tento typ výzkumu, i když našim účelům by se lépe hodil výzkum kvalitativní: porozumění za pomocí slov a vnímání a pochopení toho, co potřebujeme znát. A někdy je to přesně naopak. Držíme se zuby-nehty kvalitativního výzkumu a trváme na to, že budeme dělat rozhovory.  Někdy mi klienti říkají: „V kvantitativním výzkumu se trochu orientuji, v kvalitativním vůbec. Potřebuji do toho uvést.“ Jak se v tom vyznat; co se stane, když místo rozhovoru uděláme dotazník a jak si dobře vybrat, o tom je tento článek.

Číst dál...